Reportáž ze Svatomartinských otevřených sklepů ve Velkých Pavlovicích (15.-17.11.2013)

Velké Pavlovice patří mezi nejlepší vinařské obce u nás. Před pěti lety jsme tu s kamarády Honzou, Mirkem a Oldou objevili fantastickou Lacinovu orgasmistickou Frankovku 2006. Pak mě sem vítr zavál ještě několikrát, nicméně tato má návštěva Svatomartinských otevřených sklepů byla ve Velkých Pavlovicích teprve druhá. A také proto jsem se velmi těšil.

Večer u Laciny se vydařil na výbornou jako již několikrát. Pavel Lacina ml. nám představil devět vín ročníku 2012 a jedno 2013. Dle mého názoru bílá vína disponují nádherným aromatickým projevem avšak na mě obsahovala příliš vysoký zbytkový cukr. Nepřekvapivě tedy hodnotím nejlépe Chardonnay a Neuburské, která byla jen polosuchá. Červená vína byla také dobrá, nejzajímavější však Frankovka 2012. Čas ještě ukáže, zda bude mít na to sesadit z trůnu kolegyni z roku 2006...Bylo nás patnáct. Vyrazili jsme z Prahy, Brna a Hradce Králové. Jeli jsme autem, autobusem i vlakem, cestou i necestou (zvlášť, když D1 nejela, a ona nejela několikrát). Přes všechny útrapy jsme se v pátek do 20 hodin setkali v historickém sklepu Vinařství Lacina ve Velkých Pavlovicích.

Přístřešek nám poskytl penzion U Šutráku v Rakvicích. Kvalitou sice podprůměrný, zato jediný volný v celém okolí, neboť sobotních vinařských akcí bylo 16. listopadu hned několik současně. Zřejmě z důvodu nízké kvality ubytování jsem o sobotní noci dostal present - lidským teplem předehřátou postel!

V sobotní ráno jsme vyrazili z Rakvic do Velkých Pavlovic pěšky. Cesta byla neromantická, hlavy nás pobolívaly, několik z nás síly při cestě opustily, případně odřené paty nedovolily cestu dokončit. Nicméně i tak, kdy ve středních a východních Čechách vládla inverze, jsme na poledne za krásného slunného počasí dorazili do Velkých Pavlovic.

Synchronizaci našeho po cestě rozbitého týmu zajistily hladové žaludky a povědomí, že na svatého Martina by měla být k mání pečená husička, zelí a knedle. Zkušenosti s místními hostinci nás však opět rozdělily na dvě skupiny. Méně zkušení vlezli do první knajpy, ostatní vyčkali na kavárnu provozovanou Vinařstvím V&M Zborovský.

Pak jsme se pustili do degustace. Mé záznamy hovoří o 13 vinařství a 63 degustovaných vínech. Především ale vše proběhlo v naprosto fantastickém prostředí slunné listopadové soboty, mezi skvělými a přátelskými lidmi a ve velmi uvolněné a veselé atmosféře.

Za nejlepší vína z degustovaných 63 považuji (vynechávám Lacinu, který je hodnocen výše):

• Hibernal 2012, Vinařství Buchtovi
• Rulandské šedé 2013, Vinařství Fůkalovi (bylo vyprodáno v den akce!)
• Frankovka 2008, Vinařství Halm
• Neuburské 2012, Vinařství Lubomír Zborovský

Velmi mě potěšilo a na citové struny zahrálo, že paní Procházková s partnerem pokračují v tradici a výrobě Vinařství Procházka. V roce 2008 jsem tu ochutnal jedno z nejlepších rulanských modrých, tehdy ročník 2007. A nejen toto víno bylo dobré.

Večer jsme vyrazili do místního kulturního domu na vinařskou zábavu s cimbálovou muzikou. Vypili jsme více dobrého vína, poslechli nádhernou hudbu, potkali další přátele a po malé zastávce na velkopavlovické diskotéce bez úhony ulehli do postele. Já do vyhřáté...;-)