Reportáž ze Salon des Vins 2014, Štrasburg

únor 2014

Salón vín ve Štrasburgu počtvrté opět nezklamal. I když na romantiku letos nezbyl čas. Vzpomínám na malebné městečko Dambach la Ville a starobylé vinařství Beck-Hartweg, které jsme navštívili minule.

Den první

Cesta z Prahy proběhla hladce, počasí nám přálo, a po šesti hodinách jsme si připili první skleničkou šampaňského. Pak, zejména ve srovnání s druhým dnem, nastal příjemný chaos. Hledal jsem to nejlepší z  Rhónského údolí a prokládal to víny z údolí Loáry. Žádné poklady jsem nenašel, zato dobrou náladu ano, a tak jsem si dopřál na zakončení prvního dne panáka koňaku. Z bezpečnostních důvodů jsem odřekl kamarádům slibné pokračování v baru a šel spát.

Den druhý

Vyspalý, bez následků (narozdíl o kamarádů, co pokračovali v baru) a toužící po poznání jsem se nevrhl poránu do Salónu, ale do studia poznámek z předchozích ročníků. Vytyčil jsem trasu po nejlepších mezi přítomnými 500 vinaři, vyzbrojil se degustačním plivátkem a vyrazil. Druhý den, postavený na bezchybném strukturovaném přístupu, přinesl ovoce - objevil jsem řadu pokladů. Po osmi hodinách degustování a plivání (přiznávám, ta nejlepší jsem nemohl vyplivnout) mi naměřili 0,23 promile.

Večer mě Broněk pozval do vyhlášené restaurace na alsaské speciality. V dobré společnosti jsem ochutnal dosud neochutnané a s přetíženým žaludkem ulehl.

Den třetí

Očekával jsem, že díky plivátku se probudím opět v pohodě. Začínající viróza mi však navodila stejný stav, jako panáky koňaku vloni. Naložili jsme krabice s vínem, trochu foie gras, francouzských sýrů a uzenin a po šesti hodinách za pěkného počasí dorazili zpět domů.

Tipy na vína